Korýši
Korýši
Korýši (Crustacea) jsou velká skupina členovců (zpravidla klasifikovaná jako podkmen) zahrnující asi 52 000 druhů. 
Patří k nim i velmi známé druhy živočichů, jako jsou krabi, humři či krevety, ale i některé mikroskopické druhy, jako buchanka či perloočka. Korýši žijí především ve vodním prostředí, a to ve sladké či slané vodě, ale některé skupiny se adaptovaly i k životu na souši (svinka, stínka).
Věda zabývající se korýši se nazývá karcinologie, případně malakostratologie či krustaceologie.
Tělo korýšů se skládá z hlavy, hrudi (thorax) a zadečku (abdomen). První dvě jmenované části však často srůstají v hlavohruď (cephalothorax). Tělo je víceméně kryto krunýřem, který je prostoupen vápenatými solemi. Krunýř svlékají (proces ekdyze), aby mohli růst. Korýši mají jeden pár složených očí, 2 páry tykadel, 1 pár kusadel a 2 páry čelistí (tzn. celkem tři páry ústních částí). Hruď a zadeček nese množství přívěsků (končetin), včetně žaberních nožek. Na konci těla je telson, u štírů přeměněný v jedovou žlázu. Většina korýšů je pohyblivá, ačkoliv některé druhy se vyznačují parazitickým způsobem života a tráví život uvnitř hostitele. Také dospělí svijonožci jsou nepohybliví, protože jsou hlavovou částí ukotveni na podkladu. Menší korýši dýchají díky difuzi, větší mívají žábry nebo vzácně i určitý typ plic (u krabapalmového, Birgus latro). Korýši jsou většinou odděleného pohlaví (gonochoristé), i když několik jich je i hermafroditických. 
Larválním stádiem korýšů je nauplius, i když je někdy toto stádium potlačeno a objevuje se pouze v embryonálním vývoji.
